Historie sítě IMPEL sahá až do počátku 90. let. Nizozemské předsednictví EU zadalo v roce 1991 studii agentur EU pro životní prostředí na pozadí obav, že nárůst právních předpisů v oblasti životního prostředí není doprovázen zlepšením kvality životního prostředí. Jedním z hlavních doporučení bylo, aby byla v členských státech vytvořena síť pro prosazování práva v oblasti životního prostředí. Výsledkem bylo vytvoření Sítě agentur ES pro prosazování práva v oblasti životního prostředí, jejíž první zasedání se konalo v roce 1992 v Chesteru ve Velké Británii za britského předsednictví, a proto se jí říká Chesterská síť.
V té době byla vytvořena základní struktura sítě IMPEL, kterou známe dnes. Každých šest měsíců se měla konat plenární zasedání, kterým předsedalo stávající předsednictví. Byli jmenováni národní koordinátoři, kteří měli pomáhat s organizací a být kontaktním místem v jednotlivých členských státech. Byly zřízeny čtyři pracovní skupiny, které se zabývaly technickými aspekty povolování, procesními a právními aspekty povolování, sledováním dodržování předpisů a inspekcí a řízením procesu prosazování.
Pátý akční program pro životní prostředí uznal význam sítě pro provádění a prosazování, na níž se podílela i Komise. Zvítězil zdravý rozum a namísto zřízení samostatné sítě bylo dohodnuto, že tuto úlohu může snadno převzít síť v Chesteru. Zapojení Komise’do sítě jako spolupředsedkyně začalo v roce 1994 a její sdělení z roku 1996 navrhlo předložení návrhů na využití IMPEL pro spolupráci a budování kapacit a zejména pro definování minimálních kritérií pro inspekce. Další povzbuzení přišlo z usnesení přijatého Radou pro životní prostředí v červnu 1997, které navrhlo, že by se IMPEL “mohl dále rozvíjet, mimo jiné tím, že jej požádalo, aby zvážil, zda by neměl rozšířit rozsah svého mandátu a zaměření své současné práce.
Na svém plenárním zasedání v prosinci 1997 IMPEL souhlasil s novou strukturou a širším rozsahem působnosti, jak navrhovala rezoluce Rady pro životní prostředí. Čtyři pracovní skupiny spolu s podskupinou pro přeshraniční přepravu odpadů byly nahrazeny projektovými skupinami zaměřenými na úkoly, podobně jako IMPEL funguje nyní. Práce projektových skupin měla být zadávána a kontrolována dvěma stálými výbory a po splnění úkolů měla být rozpuštěna. Komise souhlasila s tím, že se bude podílet na nákladech na pracovní program a bude hostit sekretariát IMPEL.
Stálé výbory plnily užitečnou úlohu, ale v zájmu minimalizace byrokracie v IMPEL bylo dohodnuto, že stálé výbory budou zrušeny: to se stalo v roce 1999. Na plenárních zasedáních se proto musely projednávat závěrečné zprávy o projektech a pokroku v jejich realizaci a také se rozvíjely nápady na nové projekty. Nakonec se ukázalo, že je to pro plenární zasedání příliš náročné, a tato práce byla postupně přenesena na klastry, které jsou nyní tři, a to na zlepšení povolování, inspekce a prosazování, přeshraniční přepravu odpadů a lepší regulaci (proveditelnost a vymahatelnost).
Úloha klastrů se postupem času vyvíjela a snižovala se potřeba podrobných diskusí na plenárních zasedáních. Jejich úloha spočívá v kvalitním přezkoumávání projektů a podrobném zkoumání zpráv. Klastr pro lepší regulaci byl vytvořen jako poslední. Byl založen na plenárním zasedání v Amsterdamu v roce 2004 po semináři, jehož cílem bylo posoudit závěry zprávy IMPEL o lepší legislativě.
IMPEL pokračuje ve svém vývoji a přechází do další fáze. Sekretariát stále hostí Komise, ale jeho činnost bude ukončena v prosinci 2008. V každém případě se sekretariát bude muset do tohoto data z Komise odstěhovat, protože do té doby by měl IMPEL získat právní status sdružení podle belgického práva jako asociace. Tím by se IMPEL měl dostat do lepší pozice při hledání finančních prostředků v rámci nařízení LIFE+ a dalších zdrojů.