Briefing Document: Přezkum plánu kontrol odpadů společnosti IMPEL na základě rizik

Hlavní témata a důležité myšlenky:

1. Strategický a na riziku založený přístup ke kontrolám odpadů: Hlavním tématem zprávy je nutnost strategického, plánovaného a na riziku založeného přístupu ke kontrolám životního prostředí v zařízeních na zpracování odpadů. Vyplývá to z požadavků právních předpisů EU, zejména z doporučení 331/2001/ES a směrnice 2008/98/ES (rámcová směrnice o odpadech - WFD) ve znění směrnice 2018/851. Zpráva uvádí, že "účinný a efektivní systém inspekcí může vycházet výhradně ze strategického plánování. To definuje referenční kontext, priority, cíle a dostupné zdroje." Zpráva definuje "plán inspekcí s minimálním obsahem", který může sloužit jako plán pro kontrolní orgány.
2. Soulad s právními předpisy EU: Zpráva se přímo zabývá povinnostmi stanovenými v právních předpisech EU v oblasti životního prostředí.

• Doporučení 331/2001/ES: Toto doporučení stanoví minimální kritéria pro inspekce v oblasti životního prostředí a zdůrazňuje potřebu veřejně přístupných inspekčních plánů a pravidelných inspekcí. Zpráva výslovně uvádí, že plán je vypracován "v souladu s požadavky definovanými v doporučení..., které stanoví minimální kritéria pro inspekce životního prostředí v členských státech".
.
• Směrnice 2008/98/ES (rámcová směrnice o odpadech): Článek 34 nařizuje "vhodné pravidelné inspekce prováděné příslušnými orgány" u zařízení provádějících činnosti zpracování odpadů. Zpráva zdůrazňuje, že její plán "odmítá cíl výše uvedeného článku 34 rámcové směrnice o vodě delegovaný na inspekční orgán."
.
• Směrnice 2018/851 (kterou se mění rámcová směrnice o odpadech): V 17. bodě odůvodnění se zdůrazňuje zajištění souladu odpadů, které přestaly být odpadem (End-of-Waste - EoW), s právem Unie a upřednostňuje se kontrola toků odpadů představujících vyšší riziko, inovativních procesů využití a odpadů využitých pro použití v jiných členských státech. Zpráva tyto priority zahrnuje do své metodiky hodnocení rizik.

1. Integrace kontrolních činností s plánováním a prevencí: Zpráva prosazuje nový přístup založený na "integraci mezi plánováním kontrolních činností, preventivními činnostmi a na vědomí, že účinný a efektivní kontrolní systém může vycházet výhradně ze strategického plánování." To znamená posun od reaktivních reakcí k proaktivní strategii zaměřené na prevenci porušování předpisů v oblasti životního prostředí.
2. Cyklus plánování inspekcí v oblasti životního prostředí: Zpráva nastiňuje čtyřstupňový cyklus plánování:

• Plánování: Sestavení plánu kontrol, definování cílů a priorit a shromažďování informací. V této fázi je zásadní posouzení rizik pro stanovení četnosti inspekcí.
.
• Provádění inspekcí: Provádění rutinních a nerutinních inspekcí s využitím stanovených nástrojů a postupů.
• Vypracování zpráv: Vypracování zpráv o výsledcích kontrol a jejich ukládání do přístupné databáze.
• Vyhodnocování: Ověřování dosažení cílů pomocí ukazatelů a provádění nezbytných úprav plánu.

1. Posouzení rizik jako nástroj pro stanovení priorit: Základním prvkem plánu je systematické posuzování environmentálních rizik za účelem stanovení priorit kontrolních činností. Ve zprávě se uvádí: "Jednou z hlavních otázek plánování inspekcí je hodnocení rizik." Hlavním cílem hodnocení rizik je "stanovit četnost návštěv inspekčního orgánu v zařízeních pro nakládání s odpady." Tím se zajistí, že omezené zdroje budou směřovat do zařízení s nejvyššími potenciálními environmentálními riziky.
2. Metoda integrovaného hodnocení rizik (IRAM): Zpráva přejímá a upravuje metodiku IRAM, vyvinutou v rámci sítě IMPEL, pro hodnocení rizik v zařízeních na recyklaci odpadů. IRAM definuje riziko jako funkci závažnosti následku (účinku) a pravděpodobnosti.

• Kritéria dopadu: Ta měří potenciální dopad zdroje (zařízení) na receptor (životní prostředí/zdraví lidí). Příklady zahrnují typ zařízení, důkazy o mimořádných událostech, množství vstupního odpadu (nebezpečného a nebezpečného), přeshraniční přepravu odpadu, citlivost okolního prostředí, sociální vnímání a emise do životního prostředí. Zpráva uvádí, že tato kritéria vycházejí z priorit definovaných v 17. bodě odůvodnění směrnice (EU) 2018/851.
• Kritéria výkonnosti (nebo pravděpodobnosti): Tato kritéria měří pravděpodobnost, že může dojít k dopadu, a zohledňují faktory, jako je dodržování požadavků povolení, přítomnost systému environmentálního řízení (EMS) a přístup provozovatele.
• Zásady metodiky: Četnost kontrol se určuje podle nejvyššího dosaženého skóre v kritériích dopadu, upraveného na základě výkonnosti provozovatele.

1. Definování četnosti kontrol na základě rizika: Výsledky hodnocení rizik se používají k zařazení zařízení do různých tříd rizika (vysoké, střední, nízké) a k určení četnosti rutinních kontrol. Zpráva obsahuje návrh definice četnosti a navrhuje různé přístupy pro každou třídu rizika (např. kontroly na místě každé 1-3 roky pro vysoce riziková zařízení, každé 4-5 let pro středně riziková zařízení a především nerutinní kontroly pro zařízení s nízkým rizikem, případně spoléhání na dotazníky pro sebehodnocení).
2. Strategie podpory dodržování předpisů: Zpráva navrhuje vícestrannou strategii, která by přesahovala pouze kontroly na místě a zahrnovala by:

• Analýza dotazníků od provozovatelů.
• Periodické analyzování údajů a zpráv z vlastního monitorování.
• kontroly na místě.
• Technické schůzky s provozovateli.
• Zasílání sebehodnotících dotazníků provozovatelům.

1. Klíčové environmentální problémy (KEI): Zpráva uznává, že ne všechny environmentální problémy v zařízení pro nakládání s odpady mají stejný význam. Identifikace KEIs může pomoci zjednodušit kontroly a zvýšit efektivitu tím, že se zaměří na nejdůležitější aspekty. Příklady zmíněných KEIs zahrnují riziko požáru při skladování určitých druhů odpadů, zápach a biologickou kontaminaci z organických odpadů, znečištění ovzduší při spalování a kontaminaci půdy/vody a výluhy ze skládek.
2. Odpovědnost provozovatelů: Zpráva zdůrazňuje význam odpovědnosti provozovatelů a navrhuje stavět na dobrých postupech vlastního monitorování a podávání zpráv. Od provozovatelů by se měla vyžadovat spolupráce prostřednictvím pravidelného zasílání sebehodnotících dotazníků a zpráv o dodržování předpisů, nejlépe prostřednictvím on-line aplikací. Tyto údaje lze použít k aktualizaci výpočtů IRAM, hodnocení vlivu na životní prostředí a zaměření inspekčního úsilí. Zpráva rovněž navrhuje klasifikovat chování provozovatelů a zvážit přitěžující okolnosti při zjištění nedodržování předpisů.
3. Cíle a úkoly: Zpráva stanovuje jak krátkodobé/střednědobé interní cíle kontrolního orgánu (např. zajištění rutinních a nerutinních kontrol, provádění odběrů vzorků, zlepšování dovedností inspektorů), tak obecné střednědobé/dlouhodobé cíle (např. snížení množství odpadů předávaných k odstranění, zvýšení souladu s předpisy, snížení počtu nehod). Tyto cíle mají být měřitelné prostřednictvím ukazatelů a cílů.
4. Monitorování výkonnosti a přezkum plánu: Zpráva zdůrazňuje význam systematického každoročního monitorování vstupních, výstupních a výsledkových ukazatelů pro posouzení plnění cílů a určení oblastí pro zlepšení. Plán má být každoročně přezkoumáván.
5. Řízení informací: Za nezbytný je považován robustní systém řízení informací, který bude uchovávat údaje o kontrolách, usnadňovat komunikaci s ostatními orgány a veřejností a sledovat následná opatření.
6. Potřeby školení: Zpráva uznává potřebu průběžného školení inspektorů životního prostředí, aby byla zajištěna homogenita a rozvoj znalostí a dovedností v oblastech, jako je hlášení porušení předpisů, prosazování, odběr vzorků, kategorie odpadů, konec odpadu a bezpečnostní protokoly.

Klíčová fakta a údaje:

• Zpráva poskytuje rámec pro Plán inspekce odpadového hospodářství pokrývající určitou zeměpisnou oblast a časové období (např. region na xxxx let, od 1. 1. 20yy do 31. 12. 20zz).
• Plán se vztahuje na "všechna zařízení pro nakládání s odpady/konkrétní zařízení" na daném území, což vyžaduje oficiální seznam a zmapování těchto zařízení (příloha I).
• Je třeba vyčíslit lidské zdroje, které jsou k dispozici pro kontrolní činnosti (dny/měsíce/% času)
.
• Ve zprávě jsou uvedeny různé přístrojové zdroje potřebné pro inspekce, včetně laboratoří, IT aplikací, zařízení pro odběr vzorků, dronů, vozidel a osobních ochranných prostředků.
• Metodika IRAM využívá bodování pro kritéria dopadu i výkonnosti (v rozmezí 0 až 5 pro dopad a -1 až 1 pro výkonnost). Příklady hodnotících tabulek jsou uvedeny v příloze III.
.
• V příloze II jsou podrobně popsány výsledky hodnocení rizik, které ukazují rozdělení zařízení do kategorií s vysokým, středním a nízkým rizikem a výslednou četnost inspekcí (v měsících). Je třeba vyčíslit celkový počet zařízení v každé rizikové kategorii.
• Navržená četnost inspekcí se liší podle rizikové kategorie (vysoká: každé 1-3 roky, střední: každé 4-5 let, nízká: pouze nerutinní, případně s vlastním hodnocením každé tři roky). Pro zařízení s nízkým rizikem se navrhuje každoroční samokontrola.
• Ve zprávě jsou navrženy roční cíle pro různé vstupní, výstupní a výsledkové ukazatele, přičemž je zdůrazněn klesající trend u neshod, opatření přijatých v důsledku neshod, nehod a expozic a rostoucí trend u zařízení, která plně dodržují BAT a procenta využití odpadů.

Závěrem lze říci, že tato zpráva IMPEL poskytuje komplexní rámec pro vypracování plánu kontrol zařízení na zpracování odpadů v Evropě na základě rizik. Zdůrazňuje právní základ pro inspekce, význam strategického plánování a hodnocení rizik pomocí metodiky IRAM a potřebu jasných cílů, cílových hodnot, sledování výkonnosti a neustálého zlepšování. Cílem zprávy je zvýšit účinnost a efektivitu prosazování práva v oblasti životního prostředí v odvětví odpadů a podpořit dodržování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí.