Určení významu

Pokud existuje bezprostřední hrozba poškození životního prostředí nebo je nutné okamžité zvládnutí škodlivých faktorů, musí být provedeno rychlé posouzení potenciální závažnosti na základě snadno dostupných informací. Posouzení jako takové může být do značné míry založeno na přiměřeném přesvědčení kolem obecných informací o faktorech poškození, přírodních zdrojích nebo službách a nepříznivých účincích. Pokud došlo k poškození životního prostředí a je třeba provést nápravná opatření, mělo by být pro návrh nápravných opatření dokončeno podrobnější a pro danou lokalitu specifické posouzení.

Ohodnocení poškození životního prostředí se provádí ve vztahu k výchozímu stavu. Výchozí stav je v ELD definován jako “stav přírodního zdroje a služeb v době poškození, který by existoval, kdyby k poškození životního prostředí nedošlo, odhadnutý na základě nejlepších dostupných informací”.

V oznámení KOM EU se uvádí, že významnost musí být “stanovena ve vztahu ke skutečné fyzické ploše půdy nebo vody nebo (v případě chráněných druhů) ke skutečným populacím, které jsou nepříznivě ovlivněny nebo jimž hrozí ovlivnění, s přihlédnutím k jakýmkoli již existujícím vnitřním vlastnostem nebo dynamickým faktorům, které mohly ovlivňovat dotčené přírodní zdroje nezávisle na škodlivé události” ¹. Za tímto účelem je v Oznámení uvedeno, že zeměpisné měřítko, na které se ELD vztahuje, musí být v případě chráněných druhů a přírodních stanovišť smysluplné na místní úrovni a v případě poškození vod je to vodní plocha, která byla nepříznivě ovlivněna.

Výhradně s ohledem na chráněné druhy a přírodní stanoviště je důležité poznamenat, že příloha I směrnice o biologické rozmanitosti obsahuje referenční pojmy pro nepříznivé vlivy, které nemusí být podle uvážení členských států označeny jako významné. Tyto pojmy se týkají krátkodobých nepříznivých účinků, které jsou menší než přirozené výkyvy, nebo vyplývají z běžného obhospodařování lokality, nebo pokud se chráněný druh nebo přírodní stanoviště v krátké době zotaví.  Tyto pojmy by měly být při posuzování, zda je škoda významná či nikoli, vykládány přísně ¹.

Definice poškození vod v ELD hovoří o významném nepříznivém vlivu na stav, jak je definován v rámcové směrnici o vodách, na dotčené vody. V oznámení se uvádí, že “dotčené” vody jsou ty, které jsou poškozeny¹. Určení ekologické újmy tedy není omezeno na zeměpisné měřítko vodního útvaru, jak je vymezeno podle rámcové směrnice o vodě. Oblast, kde dochází k nepříznivým změnám, může zasahovat do několika těchto vodních útvarů nebo se může týkat pouze části vodního útvaru². V některých případech však může být vhodné použít ELD na vymezený vodní útvar, například když je relevantním referenčním pojmem kvantitativní stav útvaru podzemních vod, kde tento útvar podzemních vod pro tento účel vystupuje jako samostatná hydrogeologická jednotka.
Stav vodních útvarů podle rámcové směrnice o vodě se hodnotí každých 6 let.  ELD vyžaduje kratší identifikaci významného nepříznivého účinku³ a není vázána na tento 6letý cyklus, přičemž v Oznámení se uvádí, že nepříznivé změny budou významné, pokud existuje měřitelný rozdíl mezi dobou, kdy k nepříznivé změně dojde, a obnovením výchozího stavu⁴. 
Z výše uvedeného je zřejmé, že k tomu, aby byl nepříznivý účinek považován za významný, není nutné, aby došlo ke změně klasifikace pro účely rámcové směrnice o vodách – ačkoli změna klasifikace na nižší stav může být významným nepříznivým účinkem vyžadujícím opatření podle směrnice o vodách⁵.