| Termín (abecední pořadí) | Definice |
|---|---|
| Zjištění | Zjištění stop a důkazů o poškození životního prostředí a bezprostřední hrozbě poškození prostřednictvím sběru informací a údajů, analýzy a hodnocení události, dopadů na přírodní zdroje, stavu kvality životního prostředí ex ante a ex post. Zjištění lze provést i jinými vyšetřovacími metodami, jako je modelování, hodnocení rizik, odborný posudek atd. | .
| Biodiverzita | Termín “Biodiverzita” je v tomto praktickém průvodci a tabulkách používán ve významu druhů a přírodních stanovišť chráněných směrnicí o stanovištích a směrnicí o ptácích a – pokud členský stát přijal rozšíření – těch, které jsou zahrnuty v rovnocenných ustanoveních vnitrostátních právních předpisů o ochraně přírody. |
| Faktory poškození1 | Faktory, které způsobují nepříznivé účinky na přírodní zdroj chráněný podle směrnice ELD. Představují zdroj ekologické újmy. Všimněte si, že podle sdělení EU COM, dokud škodlivé faktory nezpůsobily škodu na životním prostředí, měly by se nazývat potenciální škodlivé faktory. V tomto praktickém průvodci se pro zjednodušení budou vždy nazývat škodlivými činiteli. |
| Škodlivý činitel1 | Škála možných událostí, které mohou způsobit poškození životního prostředí, ať už se jedná o havárii, trvalé znečištění, nadměrnou zátěž, usmrcení živočichů apod. . Všimněte si, že podle sdělení EU COM, dokud škodná událost nezpůsobila poškození životního prostředí, měla by se nazývat potenciální škodnou událostí. V tomto praktickém průvodci se pro zjednodušení bude vždy nazývat škodnou událostí. |
| Určení stop ekologické poškození |
Proces hodnocení případů možného poškození životního prostředí, které prošly fází screeningu. Tento proces je předběžný pro určení důkazů. Účelem stanovení stop je identifikovat kandidátské případy významné ekologické újmy a bezprostřední hrozby újmy a odmítnout nekandidátské. Zahrnuje shromažďování a vyhodnocování údajů, okolností a dalších skutkových nebo právních prvků, které naznačují možnou existenci závažné škody nebo bezprostřední hrozby škody z hlediska požadavků směrnice ELD. Jedná se o hodnocení charakteristik zdroje vlivu a vlivů na přírodní zdroje. Například stopy ekologické újmy se mohou týkat překročení screeningových hodnot koncentrací pro potenciálně kontaminovanou půdu. |
| Zjištění důkazů o poškození životního prostředí | Proces hodnocení kandidátských případů závažné ekologické újmy, který je potvrdí jako případy závažné ekologické újmy. Tento proces předchází fázi návrhu kvantifikace škod a definování a návrhu nápravných opatření pro půdu a primárních, doplňkových a kompenzačních opatření pro vodu a škody na biologické rozmanitosti (pokud jsou vyžadovány). Účelem stanovení důkazů je tedy potvrzení vzniku případů závažné ekologické újmy nebo bezprostřední hrozby vzniku újmy z hlediska požadavků směrnice ELD. |
| DOPRAVCE | Jedná se o pracovní činnost, která je odpovědná za škodu a/nebo bezprostřední hrozbu škody. Pro ELD čl. 2 odst. 7. “pracovní činností” se rozumí jakákoli činnost vykonávaná v rámci hospodářské činnosti, podnikání nebo podniku, bez ohledu na její soukromý či veřejný, ziskový či neziskový charakter. Pro ELD čl. 2 odst. 6. “provozovatelem” se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická, soukromá nebo veřejná osoba, která provozuje nebo řídí výdělečnou činnost nebo, pokud to stanoví vnitrostátní právní předpisy, na kterou byla přenesena rozhodující hospodářská pravomoc nad technickým fungováním takové činnosti, včetně držitele povolení nebo oprávnění k takové činnosti nebo osoby, která takovou činnost registruje nebo oznamuje. |
| Případ ELD a případ, který není případem ELD | ELD případ je případ, kdy je škoda na životním prostředí nebo bezprostřední ohrožení shledáno jako významné z hlediska požadavků směrnice ELD. Non-ELD případ je případ, kdy k poškození životního prostředí podle ELD nedošlo nebo není stanoveno. |
| Poškození životního prostředí | Článek 2 odst. 1 směrnice ELD stanoví, že “škodou na životním prostředí” se rozumí: (a) škoda na chráněných druzích a přírodních stanovištích, což je jakákoli škoda, která má významný nepříznivý vliv na dosažení nebo zachování příznivého stavu těchto stanovišť nebo druhů z hlediska ochrany. Významnost takových účinků se posuzuje s ohledem na výchozí stav, přičemž se zohledňují kritéria stanovená v příloze I; Poškození chráněných druhů a přírodních stanovišť nezahrnuje dříve zjištěné nepříznivé účinky, které jsou výsledkem činnosti provozovatele, jež byla výslovně povolena příslušnými orgány v souladu s ustanoveními provádějícími čl. 6 odst. 3 a 4 nebo článek 16 směrnice 92/43/EHS nebo článek 9 směrnice 79/409/EHS, nebo v případě stanovišť a druhů, na něž se nevztahuje právo Společenství, v souladu s rovnocennými ustanoveními vnitrostátních právních předpisů o ochraně přírody. (b) poškození vodou, kterým se rozumí jakékoli poškození, které významně nepříznivě ovlivňuje: (i) ekologický, chemický nebo kvantitativní stav nebo ekologický potenciál dotčených vod, jak jsou definovány ve směrnici 2000/60/ES, s výjimkou nepříznivých účinků v případech, kdy se použije čl. 4 odst. 7 uvedené směrnice, nebo (ii) environmentální stav dotčených mořských vod, jak je definován ve směrnici 2008/56/ES, pokud konkrétní aspekty environmentálního stavu mořského prostředí nejsou již řešeny prostřednictvím směrnice 2000/60/ES. (c) poškození půdy, což je jakákoli kontaminace půdy, která vytváří významné riziko nepříznivého ovlivnění lidského zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého vnesení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů do půdy, na půdu nebo pod půdu. Pokud jde o všechny aspekty definice pojmu “škoda na životním prostředí”, odkazujeme na sdělení KOM EU. |
| Oznámení EU KOM | Oznámení Komise K(2021) 1860 v konečném znění s názvem “Pokyny, kterými se stanoví jednotné chápání pojmu “škoda na životním prostředí”, jak je definován v článku 2 směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí” a které bylo zveřejněno dne 25. března 2021. |
| Odkladné řešení škodlivých faktorů | Sdělení KOM EU jej definuje jako “všechny proveditelné kroky k okamžité kontrole, omezení, odstranění nebo jinému zvládnutí příslušných znečišťujících látek a/nebo jiných faktorů poškození s cílem omezit nebo zabránit dalšímu poškozování životního prostředí a nepříznivým účinkům na lidské zdraví nebo dalšímu zhoršování služeb”. Spolu s nezbytnými nápravnými opatřeními jsou povinny být přijaty, pokud došlo k poškození životního prostředí (viz článek 6 odst. 1 písm. a) směrnice ELD). | .
| Blízká hrozba vzniku škody | Čl. 2, odst. 9 směrnice ELD ji definuje jako “dostatečnou pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti dojde k poškození životního prostředí”. |
| VÝSLEDEK | Nepříznivé účinky na referenční koncepty přírodního zdroje v rámci ELD. |
| Tabulky ISPD | Tabulky ISPD jsou tabulky týkající se složek IMPACT, STATE, PRESSURE a DRIVER modelu DPSIR, který byl upraven pro hodnocení škod na životním prostředí a navržen v pokynech a tabulkách CAED. Viz list "Vysvětlivky", kde se dozvíte, jaká je jejich struktura, obsah a účel. |
| PŘEDPOKLADY | Potenciální škodlivé události a související potenciální škodlivé faktory, které vedou k ÚČINKU nebo k potenciálnímu ÚČINKU na chráněné přírodní zdroje podle směrnice ELD. Jinými slovy, PROSÍM představuje potenciální škodlivé události a potenciální škodlivé faktory vystavující chráněné přírodní zdroje podle ELD ÚČINKU nebo potenciálnímu ÚČINKU. |
| Referenční pojmy1 | V oznámení KOM EU se uvádí: “Pro všechny tři kategorie přírodních zdrojů používá definice “ekologické újmy” referenční pojem pro určení, zda jsou nepříznivé účinky relevantní. V případě chráněných druhů a přírodních stanovišť je referenčním pojmem příznivý stav těchto druhů a stanovišť z hlediska ochrany. V případě vody je to ekologický, chemický nebo kvantitativní stav nebo ekologický potenciál vod podle rámcové směrnice o vodě a ekologický stav mořských vod podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, které mají různé rozměry. U půdy jsou to rizika pro lidské zdraví. Úkolem těchto referenčních koncepcí je poskytnout parametry a kritéria, na jejichž základě lze zkoumat relevanci nepříznivých účinků. Tyto koncepce poskytují prvky, na jejichž základě mají být nepříznivé účinky měřeny.” |
| Vyšetření | Předběžné hodnocení případů s cílem identifikovat možné případy poškození životního prostředí a bezprostřední hrozby poškození a zamítnout nepotenciální případy poškození životního prostředí a bezprostřední hrozby poškození (od začátku). Fáze screeningu je velmi raná fáze hodnocení (před stanovením stop). Může být provedena bez provedení jakýchkoli zjišťovacích/vyšetřovacích úkonů, tedy pouze s ohledem na první dostupné informace/údaje o události a jejích následcích (nehodnotí se žádné účinky/dopady). Prověřování se provádí například na základě informací a údajů sdělených provozovatelem nebo orgánem prostřednictvím oznámení o události. Screening může být užitečný například pro inspektory životního prostředí, aby rozpoznali možné škody na životním prostředí nebo bezprostřední hrozbu vzniku škod v důsledku neshod zjištěných při rutinních/nerutinních kontrolách regulovaných/neregulovaných lokalit. |
| STÁT | Základní podmínky přírodního zdroje, jak jsou definovány v čl. 2, odst. 14 směrnice ELD. Sdělení Komise EU poskytuje určité pokyny, jak stanovit výchozí stav. |
1 Viz oznámení EU KOM C(2021) 1860 v konečném znění.