První zpráva CAED obsahuje návrh nového přístupu ke správnímu řízení o určení škody na životním prostředí a bezprostřední hrozby škody, který se skládá ze tří procesních kroků: zjišťovací řízení, určení stop, určení důkazů.
Zahrnovala soubor 32 případových studií “případů ELD” a “případů jiných než ELD” napříč členskými státy s cílem identifikovat společné a rozdílné přístupy ke zjišťování a posuzování z hlediska právních předpisů, praxe a technologií. Byly představeny případové studie, které ukazují, jak jsou zjišťovány, identifikovány a vyhodnocovány “stopy” a “důkazy” o škodách na životním prostředí a hrozbách škod.
Analýza 32 případových studií ukázala, že mezi členskými státy existují významné rozdíly, pokud jde o způsob hodnocení škod na životním prostředí, které závisí především na implementaci (zejména v částech monitorování a hodnocení) směrnice o stanovištích, směrnice o ptácích, rámcové směrnice o vodě a na existenci či neexistenci vnitrostátního zákona o ochraně půdy.
Hlavní problémy při provádění směrnice o ochraně přírody a krajiny, které byly ve zprávě identifikovány, se týkají definice a měření "významných nepříznivých vlivů" a nedostatku/nedostatku odpovídajících kritérií nebo prahových hodnot pro rychlé přesné posouzení a účinnou nápravu.
Tento praktický průvodce je produktem druhého roku projektu, aktualizovaný a inovovaný do současné a konečné verze ve čtvrtém roce projektu. Vypracoval ji projektový tým shromážděný v rámci Evropské sítě pro implementaci a prosazování práva životního prostředí (síť IMPEL). Projektový tým se skládal z různých zkušených odborníků z praxe, kteří se zabývali příslušnými předpisy, jako je směrnice ELD a další vnitrostátní právní předpisy, pracovali v různých technických oblastech a měli různé profesní zkušenosti.
Ve druhém roce projektu CAED projektový tým shromáždil a analyzoval stávající ukazatele a vývojové diagramy obsažené ve stávajících směrnicích EU’a jednotlivých zemí týkajících se ELD, aby měl úplný přehled o obsahu současných směrnic, postupů a podpůrných nástrojů pro stanovení hodnocení škod na životním prostředí (viz Reference). Byl navržen nový metodický přístup založený na modelu DPSIR (Driver, Pressure, State, Impact and Response) přizpůsobeném hodnocení škod na životním prostředí. Byly vytvořeny praktické nástroje, jako jsou rozhodovací schémata, kontrolní seznamy a tabulky ukazatelů, které mají pomoci při posuzování potenciálních případů ekologické újmy v rané fázi. Očekává se, že použití indikátorů, kvalitativních nebo kvantitativních, jakož i vývojových diagramů a kontrolních seznamů na podporu a usměrnění rozhodovacího procesu, je užitečné pro screening případů ELD a jiných než ELD a pro identifikaci a určení indicií a důkazů o škodě a bezprostřední hrozbě škody odbornými uživateli ELD a jinými než odbornými uživateli ELD namísto odborného posouzení (které může zasáhnout, kdykoli je to nutné).