Model DPSIR upravený pro posuzování škod na životním prostředí

Při hodnocení škod na životním prostředí lze využít hodnocení vybraných kvalitativních a kvantitativních ukazatelů/parametrů (nebo indexů).
Tyto ukazatele mohou být odvozeny z ukazatelů používaných při posuzování vlivů na životní prostředí nebo z ukazatelů obsažených v mezinárodních standardních příručkách nebo v technických předpisech EU’a jednotlivých zemí’ týkajících se vlivů na chráněné druhy a přírodní stanoviště, vodu a půdu.
Níže je popsána nová metodika poškození životního prostředí v rámci ELD, která je založena na seskupení ukazatelů kolem specifických cílů hodnocení sladěných s modelem DPSIR (Driver, Pressure, Source, Impact, Response).

Hodnocení ekologické újmy podle ELD je založeno na studiu škodlivého jevu a zahrnuje, identifikaci a charakterizaci škodlivých faktorů, určení příčinné souvislosti mezi pracovní činností/škodlivým jevem/škodlivými faktory a nepříznivými účinky a především určení, zda nepříznivé účinky s ohledem na výchozí podmínky chráněného přírodního zdroje mohou být nebo jsou významné podle požadavků ELD.
Určení ekologické újmy může být založeno na vybraných ukazatelích popisujících jednak nepříznivé účinky na výchozí podmínky přírodního zdroje (předpoklad vzniku ekologické újmy) a jednak charakteristiky škodlivého jevu a škodlivých faktorů.
Navrhuje se nový metodický přístup, upravený přístup DPSIR, který může usnadnit jednoduché a standardizované stanovení ekologické újmy.
Model DPSIR byl přijat Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) jako obecná reference pro integrovaný přístup v procesech podávání zpráv o stavu životního prostředí prováděných na jakékoli evropské nebo národní úrovni. Model navrhuje obecnou referenční strukturu, která představuje soubor prvků a vztahů charakterizujících jakékoli téma životního prostředí a dává ho do souvislosti s politikami, které s ním souvisejí.

Struktura modelu DPSIR se skládá z různých prvků, které jsou vzájemně propojeny příčinnými vztahy (viz obr. 2):
•   DĚJE: činnosti, antropogenní i přírodní, které jsou schopny určovat tlaky na životní prostředí;
•   TLAKY: tlaky, které na prostředí vyvíjejí determinanty;
•   STAV: fyzikální, chemické a biologické vlastnosti zdrojů životního prostředí;
•   DOPAD: negativní účinky na ekosystémy, zdraví lidí a zvířat a hospodářství;
•   REAKCE: reakce a vládní opatření prováděná k řešení environmentálních tlaků a dopadů.

Figure 2 - DPSIR model applied to Environmental Impact Assessment.

Pro přizpůsobení modelu DPSIR k určování škod na životním prostředí je cyklus obrácený, od ÚČINKU k DOPADU, jak je znázorněno na obr. 3 a popsáno níže¹:
- IMPACT: nepříznivé účinky na referenční koncepty přírodního zdroje, které jsou generovány škodlivou událostí a faktory poškození;
- STAV: výchozí podmínky ve vztahu k referenčním pojmům a dalším charakteristikám přírodního zdroje ovlivněné nepříznivými účinky škodné události a škodlivých činitelů;
- PŘEDPOKLAD: škodlivý výskyt a škodlivé faktory vyvolané ŽP, které mohou způsobit potenciální ekologickou újmu v rámci ELD na přírodním zdroji;
- ŘIDIČ: pracovní činnosti uvedené v příloze III ELD a další pracovní činnosti (v případě zavinění nebo nedbalosti²), které vytvářejí škodlivé události a škodlivé faktory.
- NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ: nápravná opatření, která je odpovědný hospodářský subjekt, jenž způsobil ekologickou újmu, povinen provést k obnovení přírodního zdroje do výchozího stavu nebo k němu (primární náprava), nebo pokud to není možné, zasáhnout doplňkovou a kompenzační nápravou (při dočasné ztrátě).

ISDPR MODEL - sen_ars

Cyklus DPSIR je obrácený, protože při určování stop a důkazů o poškození životního prostředí jsou nejdůležitější a primární údaje a informace, které je třeba shromáždit, týkající se nepříznivých účinků (IMPACT) na přírodní zdroje ve srovnání s jejich výchozím stavem (STATE), a to i po události, kdy máte znalosti o škodlivém výskytu a faktorech poškození, ale můžete mít nedostatek znalostí o nepříznivých účincích na přírodní zdroje. Dále identifikace a určení velikosti a nebezpečnosti škodlivého výskytu a škodlivých faktorů (PRŮZKUM) přispívají k identifikaci stop škod na životním prostředí tam, kde nejsou k dispozici dostatečné údaje a informace o nepříznivých účincích na přírodní zdroje.
A konečně, údaje a informace o škodlivém výskytu a škodlivých činitelích (PRESSURE) a o nepříznivých účincích (IMPACT) v porovnání s charakteristikami pracovní činnosti (DRIVER) slouží k posouzení příčinné souvislosti mezi pracovní činností a nepříznivými účinky. Tabulka DRIVER totiž obsahuje ukazatele, které pomáhají identifikovat odpovědnou pracovní činnost buď v případech, kdy je škodlivý výskyt znám, nebo není zpočátku znám.
Upravený model DPSIR přizpůsobený pro stanovení škod na životním prostředí (dále jen “Model ISPD”) lze tedy používat od počáteční fáze posuzování, např. zda jsou informace o pracovní činnosti známy, nebo neznámé, až do konce procesu posuzování, tj. během celého procesu stanovení škod na životním prostředí.
Poznámka: obsah složky ODPOVĚĎ nebyl v této fázi projektu vypracován.
Každá složka (konkrétně každý rámeček na obr. 3) modelu ISPD může “obsahovat” údaje a informace, které lze vyhodnotit za účelem identifikace a určení především stop poškození, aby se zjistilo, zda je další zkoumání důkazů o poškození životního prostředí podle ELD oprávněné, či nikoli, za druhé za účelem identifikace a určení důkazů o poškození. Jak je však vidět na obr. 3, důkazy o škodě lze v některých případech identifikovat a určit přímo, aniž by se procházelo určením stop, když informace dostupné v počáteční fázi zjišťování postačují k určení významnosti nepříznivých vlivů na přírodní zdroj podle ELD.
Proto může být každá složka modelu ISPD popsána předem definovanými seznamy kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, aby bylo možné provést určení stop a důkazů poškození životního prostředí na základě vyhodnocení hodnot údajů a informací o ukazatelích.
Ukazatele, které popisují různé složky DPSIR, lze také charakterizovat z hlediska cílů, relevance a významu do tabulek ISPD pro účely posouzení případu a určení stop a důkazů poškození životního prostředí³.

1 Podobný přístup je navržen ve Směrnici AA.VV.- “Metodologie e criteri di riferimento per la valutazione del danno ambientale ex parte sesta del Dlgs 152/2006” - Linee Guida SNPA 33/2021” pro posuzování ekologické újmy na vodě. V této praktické příručce byla tato metoda revidována a rozšířena pro posuzování škod na všech přírodních zdrojích.
2 V ELD je režim odpovědnosti za škody způsobené zaviněním u jiných činností, než jsou uvedeny v příloze III, uveden pouze u škod na biologické rozmanitosti (viz odst. 5.3 níže). Každopádně v této praktické příručce byl režim odpovědnosti založený na zavinění v ELD rozšířen na škody na vodě a půdě s odkazem na některé vnitrostátní právní předpisy.
3 Pro tento účel byl v tabulkách použit barevný a symbolický kód.