Voda a půda

Správa kontaminovaných míst je proces, který má v členských státech různou rychlost. To je částečně způsobeno rozdíly v právních předpisech, které by znamenaly různé definice, jako například "potenciálně kontaminovaná místa", "kontaminovaná místa", "sanovaná místa". Z tohoto důvodu zahájila Evropská komise-JRC společně se sítí EEA-EIONET iniciativu, jejímž cílem je najít. společných definic a průzkum v členských státech v roce 2018 (https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/statuslocal-soil-contamination-europe-revision-indicator-progress-management-contaminated-sites), jehož výsledkem bylo definování 6 statusů lokalit.

Podzemní voda je a zůstává cenným zdrojem pro životní prostředí a různé lidské činnosti. Mezi environmentální a antropogenní tlaky na tento zdroj patří mimo jiné: změna klimatu (sucho, povodně atd.), (nadměrný) odběr a znečištění (bodové i rozptýlené). Znovuvyužití vody, vyrovnávání vodních zásob a infiltrace jsou některá z možných opatření, jak snížit naši potřebu čerstvé podzemní vody a doplnit její zásoby. Nicméně vrty a odběry podzemní vody budou i nadále nezbytné pro různé účely. Nedostatek podzemní vody již není výhradním problémem suchých nebo středomořských zemí. Nedávná delší období sucha opakovaně ukázala, že zásoby podzemní vody je třeba pečlivě řídit (odběry i doplňování) ve všech členských státech a zemích Evropy.

Několik výzkumných organizací se již řadu let zabývá sledováním kytovců, přičemž jako pozorovací platformu využívají velká plavidla a trajekty. Dvěma hlavními evropskými sítěmi jsou FLT MED NETwork vedená ISPRA a Atlantic Network vedená ORCA (která každoročně zveřejňuje "stav evropských kytovců"). Sítě se rozšiřují také pro jižní země Středomoří (např. Tunisko a Maroko). Je velmi potřebné, aby se všichni vedoucí týmů různých výzkumných subjektů setkávali a posilovali spolupráci, osvědčené postupy a zlepšovali společný výzkum a společný protokol o monitorování, jakož i rozšiřovali rozsah průzkumu.

Čl. 4 rámcové směrnice o vodě (WFD) ukládá členským státům mimo jiné povinnost chránit, zlepšovat a obnovovat všechny útvary podzemních vod s cílem dosáhnout do prosince 2015 dobrého stavu podzemních vod a provádět opatření nezbytná ke zvrácení jakéhokoli významného a trvalého vzestupného trendu koncentrace znečišťujících látek. Ve skutečnosti však bylo v roce 2015 25 % útvarů podzemních vod v EU (a např. 36 % v Německu) ve špatném chemickém stavu, většinou v důsledku znečištění dusičnany a pesticidy ze zemědělství. Podle zprávy EEA z roku 2018 je navíc celková plocha útvarů podzemních vod se zjištěným vzestupným trendem znečištění stále téměř dvakrát větší než plocha s trendem opačným (9,9 % oproti 5,9 % plochy).

Cílem projektu (SWETE-Safeguarding the Water Environment Throughout Europe, fáze I-V) je vybudovat společné chápání našich regulačních přístupů, vybudovat sítě odborníků a vytvořit sdílené zdroje pro zvýšení technické odolnosti v oblasti vodního prostředí (a konkrétně v oblasti provádění rámcové směrnice o vodě). Projekt SWETE fáze VII a projekt 2021 Sustainable Landspreading se zaměřuje na studium schopnosti půdy přijímat kontaminanty z činností spojených s rozprostíráním půdy.

Cílem tohoto pracovního balíčku je pomoci členským státům při přechodu na oběhové hospodářství v rámci vodního cyklu. Prostřednictvím sdílení osvědčených postupů v oblasti hospodaření s vodou ve městech, průmyslu a potravinářství, pokud jde o využívání vody a její opětovné využívání (využívání vyčištěných odpadních vod jako alternativního zdroje vody), má za cíl identifikovat a zlepšit řešení z hlediska efektivity využívání vody (s přihlédnutím k aspektům kvality i kvantity), která mohou přispět k řešením nulového znečištění.

Závěry Rady o boji proti trestným činům proti životnímu prostředí (8. prosince 2016) uznaly úlohu IMPEL v boji proti trestným činům proti životnímu prostředí, ale společná definice "trestných činů proti vodě" je náročný úkol. Kromě toho jsou trestné činy související s vodou často překódovány pod jiné trestné činy - jako jsou podvody, korupce, obchodování s lidmi, padělání dokumentů, terorismus - z důvodu absence systematického analytického přístupu. Povaha a rozsah těchto druhů činností jsou stále relativně neznámé. Na základě těchto skutečností je cílem tohoto návrhu rozšířit znalosti o trestných činech souvisejících s vodou a zapojit společenství IMPEL do projektu zaměřeného na shromažďování a sdílení informací o tomto tématu, jeho výskytu, vnímání a řízení u příslušných orgánů.

Cílem projektu je vytvořit základ pro rozvoj autonomních činností vzájemného hodnocení v národních sítích orgánů a agentur pro životní prostředí. Může být využit jako nástroj ke zlepšení vlastních výkonů prostřednictvím dialogu, společné konfrontace a sdílení osvědčených postupů mezi kolegy patřícími do stejné sítě.

Těžební činnost byla vždy zdrojem surovin pro člověka, ale zároveň přinášela mnoho environmentálních problémů. Obrovské množství těžebních odpadů, často opuštěných, je zdrojem znečištění a oblastí geotechnické a hydrogeologické nestability. V současné době, po četných haváriích při těžební činnosti, přijala Evropská komise směrnici 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního průmyslu (tzv. těžební směrnici), která změnila směrnici 2004/35/ES.

Evropská komise požádala IMPEL, aby rozšířil a uplatnil své regulační schopnosti v týmu expertů pro vodu a půdu. Efektivní řízení vodních a půdních zdrojů (kvality i kvantity) závisí na dobrém výhledovém plánování a realizaci založené na údajích, informacích a odborném posouzení. Je nezbytné, aby hospodářský růst v každém členském státě podporoval plánovanou udržitelnou ochranu a využívání zdrojů vody a půdy. Iniciativa EÚD, kterou podporuje Evropská komise, navíc přináší nové výzvy, zejména v bodě č. 5 (Připravit dokument(y) s pokyny pro správnou praxi v oblasti zajišťování souladu s předpisy v oblasti životního prostředí ve venkovských oblastech (ve vztahu k půdě a vodě)), které je třeba prozkoumat, prodiskutovat a nalézt návrhy pro naplnění ambiciózní perspektivy dalšího vývoje IMPEL.

Mnoho řek, jezer a potoků v EU je daleko od dobrého stavu vody, kterého by podle rámcové směrnice EU o vodě měly dosáhnout do prosince 2015 nebo nejpozději do roku 2027. Například v Německu má dobrý ekologický a chemický stav pouze 10 % řek a potoků, a to v důsledku znečištění odpadními vodami, zemědělskými hnojivy a pesticidy, silného odkanalizování, zahrazení hrázemi vodních nádrží a také rozrůstání měst a zazemňování povodí. Aby bylo možné tyto dopady na stav vod snížit a zvrátit, je nutné je komplexně posoudit a pečlivě stanovit priority potřebných opatření.

Evropská komise označila tuto oblast projektu IMPEL za prioritní. Zdůraznila, že úroveň dodržování rámcové směrnice o vodě (rozptýlené znečištění a nezákonný odběr) a směrnice o dusičnanech je nízká a že byla zjištěna mezera mezi inspekcemi "životního prostředí" a "zemědělství". V důsledku toho si přáli, aby se posílilo propojení různých regulačních agentur s cílem dosáhnout vyšší úrovně dodržování předpisů v zemědělském sektoru, výměny relevantních informací a současných osvědčených postupů s ohledem na rozptýlené znečištění a kontrolu dusičnanů.

Rovnováha mezi konkurenceschopnou zemědělskou výrobou a ochranou vodních ekosystémů je předmětem zájmu členských států EU v rámci společné zemědělské politiky (SZP) a vodní politiky. Rámcové směrnice o vodě (WFD). Nástroji pro dosažení udržitelného používání pesticidů jsou dobrovolné agroenvironmentální závazky financované v rámci programů rozvoje venkova (PRV) a regulační minimální požadavky na podmíněnost a základní opatření podle Rámcové směrnice o vodách. V zájmu dosažení cílů dobrého stavu podzemních a povrchových vod se v článku 11.3 Rámcové směrnice o vodě uvádí, že by měla být provedena revize a v případě potřeby aktualizace opatření pro prevenci a kontrolu používání pesticidů a tato opatření by měla být zahrnuta do plánů povodí. Měla by být popsána národní úprava k dosažení cílů a tento právní základ základních opatření k prevenci a kontrole používání pesticidů podle směrnice (2009/128/ES) o udržitelném používání pesticidů by měl být uveden v programu opatření, který členské státy dokončují v prosinci 2015 podle rámcové směrnice o vodě. Dále by podle WFD měly být navrženy programy (operativního) monitoringu založené na riziku, aby bylo možné sledovat potřebu opatření ke snížení znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Tyto náklady na monitoring jsou v rámci členských států v různé míře hrazeny veřejností a uživateli pesticidů. Implementace rámcové směrnice o vodě probíhá již první cyklus řízení a v členských státech existují různé mezery v implementaci v závislosti na předpokladech a národních problémech a možnostech. Síť IMPEL plánuje výměnu plánů a strategií pro usnadnění další implementace rámcové směrnice o vodě do národních právních předpisů s cílem dosáhnout harmonizované rovnováhy mezi povinnými a dobrovolnými opatřeními a harmonizovaného využívání principu "znečišťovatel platí" v případě sdílení nákladů na monitorování.

Znečištění dusičnany ze zemědělství je pro skupinu IMPEL klíčovou oblastí, na které je třeba pracovat, a to kvůli nízké úrovni dodržování rámcové směrnice o vodě a směrnice o dusičnanech. V průběhu roku 2013 proběhl úspěšný projekt zaměřený na vytvoření sítí mezi zemědělskými inspektory a inspektory životního prostředí v oblasti rozptýleného znečištění a nitrátové směrnice. Uskutečnily se dvě návštěvy v terénu zaměřené na dvě hlavní tematické oblasti. Členové projektu zjistili, že si přejí pokračovat v práci v této oblasti prostřednictvím přípravy dalších výměnných návštěv a vypracováním dokumentu s pokyny pro sdílení osvědčených postupů zjištěných v této oblasti, který by napomohl jejich provádění.

K nadměrnému odběru dochází nejen pro zavlažování, ale i pro průmyslové a občanské využití a může se projevit v některých případech způsobit dramatické dopady na pokles půdy. K typickým případům nezákonného odběru vody dochází při provozu studní bez povolení nebo při čerpání vody z řek či kanálů bez povolení. Pozorování Země (Earth Observation - EO), zejména satelitní dálkový průzkum, může poskytnout dobře zavedené metody pro monitorování odběru vody. Odhalování nelegálních odběrů vody je dalším krokem vpřed a je proveditelné pouze tehdy, pokud jsou povolení uspořádána v řádném GIS. Metody EO pro monitorování odběrů vody lze v první řadě shrnout takto:

IMPEL pořádá v roce 2015 konferenci o půdě, jejímž cílem je výměna zkušeností a podpora zavádění osvědčených postupů v oblasti ochrany půdy mezi odborníky na úrovni EU. Kontextem je "Mezinárodní rok půdy" (IYS), vyhlášený Organizací spojených národů na tento rok, a obecně příležitost rozvíjet iniciativy na zvyšování povědomí o ochraně této důležité složky životního prostředí.