Ochrana přírody

Stále chybí povědomí o dopadu trestné činnosti páchané na volně žijících zvířatech na ekosystémy a chráněné druhy. Způsob výpočtu těchto škod, aby se stal užitečným a spolehlivým nástrojem při trestním stíhání a při soudních řízeních, je téma, které je třeba dále zkoumat. Existují již některé dobré příklady. Například ve Finsku je státní zástupce povinen pracovat s "ceníkem", který vypočítává škody na ekosystémech a chráněných druzích. Ta se pohybuje od menších přestupků až po trestné činy proti volně žijícím živočichům, kde jde o těžce ohrožené druhy.

Zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020 je prioritou Evropské unie. Pro dosažení cíle EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 je zásadní provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody (směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích). Je však třeba zlepšit jejich provádění a prosazování.

V roce 2015 byl zkoumán dobrý příklad "uzavřeného" regulačního systému v rámci nařízení o lovu ve Slovinsku, a to prostřednictvím měkkých a tvrdých kontrolních opatření, která byla shledána užitečnými několika členskými státy. Proto byla v roce 2017 ve Slovinsku uspořádána studijní inspekce, aby se zjistilo, jak tento systém funguje v praxi. V letech 2019-2020 byl inspekcím z členských zemí, členům Birdlife a členům Face rozeslán online dotazník. Na základě analýzy odpovědí na dotazník budou vybrány dvě země pro společnou inspekci v roce 2021.

Alarmující pokles evropské biologické rozmanitosti vedl Evropskou unii (EU) k přijetí dvou klíčových právních předpisů - směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích - s cílem zachovat nejcennější evropské druhy a stanoviště v celém jejich přirozeném areálu v EU.

Provádění akčního plánu EU proti obchodování s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami vyžaduje širokou podporu nejen ze strany orgánů EU, ale také agentur EU - Europolu a Eurojustu -, členských států a jejich příslušných agentur, delegací EU a velvyslanectví členských států ve třetích zemích.

V roce 2014 byl v Rumunsku proveden první zelený projekt IMPEL Review Initiaive (IRI), druhý zelený projekt IRI bude proveden v květnu 2016 v Itálii. Byly zjištěny osvědčené postupy a příležitosti ke zlepšení. Rumunsko poukázalo na oblast, na kterou se chce zaměřit a v níž si chce vyměňovat znalosti a zkušenosti; konkrétně na organizaci agentur pro ochranu životního prostředí a přírody (oddělených nebo sloučených). Během semináře v Rumunsku v roce 2015 pracovní skupina identifikovala problematiku "nelegální lovecké turistiky" jako příležitost ke spolupráci s cílem určit rozsah této činnosti a identifikovat legální a nelegální aspekty. Vycházela přitom z prezentace rumunského státního zástupce. Tento případ měl hluboký dopad na stav ochrany přírody a bylo řečeno, že nelegální činnost stále pokračuje. V plánu řízení expertního týmu pro ochranu přírody obsahuje "páteřní struktura" cyklus v podobě aktivity IRI, na kterou navazuje setkání expertního týmu v následujícím roce.

Směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích mají zásadní význam pro dosažení cíle EU 2020, kterým je zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, který schválily hlavy států a vlád. Komise přijala ambiciózní strategii k dosažení tohoto cíle, která se skládá ze šesti cílů. Cíl 1 této strategie je zaměřen na "úplné provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody" a vyžaduje výrazné zlepšení stavu ochrany přírody.

V návaznosti na obecnou iniciativu IMPEL Review Initiative (IRI) je cílem tohoto projektu vytvořit obraz o současné situaci v členském státě nebo v určité oblasti členského státu v souvislosti s prováděním a prosazováním právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody, zejména směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích. Výsledkem jsou identifikované osvědčené postupy a příležitosti ke zlepšení.

Stav provádění nařízení EU o dřevě je stále neuspokojivý, jak ukazují poslední průzkumy provedené Komisí. Výsledky průzkumů jsou podpořeny paralelní analýzou nevládních organizací (např. barometr WWF 2014, ClientEarth, Greenpeace). Absence účinného a jednotného provádění a prosazování nařízení EU o dřevě je znepokojující, protože může ohrozit tento nástroj a může mít negativní dopad na celý akční plán FLEGT.

Tento projekt se skládá ze dvou fází. Byl zahájen v roce 2014 projektem "Ochrana přírody při povolování a kontrole průmyslových zařízení Implementace čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích". Hlavní zjištění projektu z roku 2014 dospěla k závěru, že je třeba zlepšit znalosti o pokynech EU a opatřeních ke zvýšení povědomí o nich a jejich využívání, sdílet stávající vnitrostátní pokyny a vědecké studie, vyměňovat si poznatky o kritériích screeningu a metodikách hodnocení, např. přijaté postupy: používání kritických zátěží (CL), kritéria pro ztrátu stanovišť (Fachkonventionen DE), nové přístupy, např. pro hodnocení depozice dusíku. Rovněž bylo navrženo vypracovat cílený uživatelsky přívětivý návod.

V roce 2014 byla v Rumunsku provedena první "zelená" IRI. Byly identifikovány osvědčené postupy a příležitosti pro rozvoj. V průběhu IRI rumunská Národní environmentální garda (NEG) poukázala na to, že některé výsledky IRI jsou v jejich analýze přesvědčivé a že by se mělo dále pracovat na tom, aby se jim pomohlo výsledky implementovat. NEG proto požádala o výměnu poznatků a odborných znalostí zaměřenou například na organizaci agentur pro ochranu životního prostředí a přírody: měly by být odděleny, nebo sloučeny?

Směrnice EU o stanovištích a směrnice o ptácích chrání evropskou biologickou rozmanitost. Letiště pokrývají značnou část Evropy, jsou rozptýlena po celém kontinentu a hostí širokou škálu evropských stanovišť, rostlinných a živočišných druhů.

V posledních letech roste povědomí o nutnosti začlenit houby (makroskopické houby) do evropských politik životního prostředí na stejnou úroveň jako živočichy a rostliny, aby byly chráněny ve svém přirozeném prostředí. Přesto se v současné době evropská legislativa v oblasti životního prostředí zaměřuje na ochranu rostlin a živočichů s vyloučením hub, které jsou základními složkami suchozemských stanovišť. Makrofungy lze navíc využít jako indikátory k popisu environmentálních podmínek lesů a dalších suchozemských stanovišť.

Wolf populations have spread all over Europe because of the growth of the population. Countries that have not had wolves for decades or more have lost all experience on dealing with wolves and with wolf related wildlife crime.