Průřezové nástroje a přístupy

IMPEL v posledních letech provedl několik podobných průzkumů, které poskytly mnoho užitečných informací. Situace se však dramaticky změnila v souvislosti s vyhlášením stavu klimatické nouze v mnoha zemích, obrovským nárůstem povědomí o plastech a celosvětovým poklesem biologické rozmanitosti. Tuto situaci výrazně zhoršila probíhající pandemie COVID-19, která významně narušila regulační programy a v konečném důsledku ovlivní rozpočty veřejného sektoru a finance těch, od nichž se očekává dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí. Tato práce je nutná k tomu, aby bylo možné plně identifikovat a kvantifikovat tyto vznikající problémy a snažit se poukázat na příležitosti a řešení na podporu regulační komunity. Práce bude rovněž přímo sloužit jako podklad pro vytvoření víceletého strategického plánu na rok 2022 a dále.

Vyhlášení stavu klimatické nouze (stejně jako rostoucí povědomí o dopadu plastů, úbytku biologické rozmanitosti a nyní i o dopadech globální pandemie a potenciální ekologické obnově) má zásadní dopad na politiku, způsob regulace i na ty, které regulujeme. Tlak na to, abychom přispěli ke snižování skleníkových plynů, snižování emisí uhlíku nebo podpoře ekologické obnovy, se zvyšuje, avšak jen málo regulačních orgánů má správné nástroje, aby se těmito otázkami začaly zabývat. Tento program doufá, že se s těmito problémy vypořádá tím, že navrhne nástroje a přístupy, které mohou regulační orgány použít k řešení těchto vznikajících výzev. Navrhuje se, aby byl vytvořen pracovní program, který bude pokrývat období 2021-2024.

Znalosti o úspěšném uplatňování mnoha nástrojů pro prosazování předpisů jsou v rámci regulační komunity často omezené. Schopnost prezentovat tyto nástroje a přístupy je potřebná, aby pomohla zvýšit účinnost a efektivitu regulačních orgánů a v konečném důsledku zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí.

Při likvidaci areálů se obvykle nepočítá s vyčištěním životního prostředí a zanechává se po nich značné ekologické dědictví, které je třeba následně řešit. V Evropě se hledají různá řešení, včetně využití pojistných smluv, finančních rezerv a dluhopisů. Problémem zůstává platební neschopnost, a i když jsou přijata opatření, likvidátor je často ignoruje, což má za následek, že pro životní prostředí nezůstane nic, protože je považováno za podřízené právu společnosti. Nakonec mohou zdlouhavé soudní spory stejně vyústit v to, že náklady hradí daňový poplatník - což je v přímém rozporu se zásadou "znečišťovatel platí".

Cílem projektu je definovat kritéria pro posuzování škod na životním prostředí a bezprostřední hrozby vzniku škod a vybudovat technické a procesní kapacity při prověřování případů a určování stop a důkazů o škodách na životním prostředí a hrozbě vzniku škod podle směrnice o odpovědnosti za životní prostředí způsobených ekologickými haváriemi, porušením předpisů a ekologickými trestnými činy.

Síť IMPEL se od roku 2008, kdy se stala nezávislým sdružením registrovaným podle belgického práva, výrazně rozrostla. V roce 2008 měla 38 členských orgánů, zatímco v roce 2016 jich bylo 51. Stále však existují značné mezery v členství v IMPEL i v aktivním zapojení do projektových činností. To je zřejmé zejména s ohledem na nedávnou restrukturalizaci sdružení IMPEL, která do jeho pracovního programu zahrnula činnosti v oblasti ochrany přírody a půdy a vody. Více než to však existuje také jasná potřeba spolupráce na nižší než národní úrovni s regionálními a místními orgány, které řídí a provádějí implementační a vynucovací činnosti. To zopakovala Evropská komise na nedávném setkání s Radou IMPEL v Bruselu 27. května 2016, ale také s Výborem regionů, který hostil Valné shromáždění v Bruselu v roce 2014. Doposud je členství v IMPEL ze strany orgánů na nižší než národní úrovni poměrně omezené, což se musí změnit, pokud chceme zlepšit provádění v širším měřítku v Evropě.

V posledních několika letech IMPEL a Evropská komise vydaly svá stanoviska týkající se budování kapacit, a proto se různé projekty IMPEL nyní ujímají iniciativy a rozvíjejí své nápady, jak podpořit své členy při zavádění produktů, které poskytují.

Všechny inspektoráty musí být co nejúčinnější a nejefektivnější a zároveň musí poskytovat stávající nebo dokonce rozšířené služby. Nedávné iniciativy IMPEL Review přinesly informace o různých technologických pokrocích, které regulační orgány v Evropě provádějí. Cílem této minikonference je podělit se o poznatky nejen o tom, co je k dispozici, ale také o úskalích/nákladech na vývoj a počátečních problémech, které vedou k hotovému výrobku. Nejde o sdílení minimálních kritérií, spíše o umění možného a o to, jak se k němu dostat co nejefektivněji.

Existuje celá řada vnitrostátních zákonů a předpisů, které vyžadují, aby provozovatelé zavedli plány a opatření pro prevenci, reakci a nápravu škod na životním prostředí v důsledku přírodních a technologických havárií. Agentury pro ochranu životního prostředí rovněž působí na základě různých povinností a požadavků, aby pomohly provozovatelům předcházet haváriím a plánovat a provádět reakce na havárie a mimořádné události. Tato různorodost povinností a požadavků pravděpodobně vedla k nejednotným opatřením v oblasti prevence a reakce na ekologické havárie.

Díky množství vytvořených poradenských materiálů, workshopů a seminářů o osvědčených postupech je IMPEL přední sítí pro odborníky z veřejného sektoru v oblasti práva životního prostředí v Evropě. Nicméně v současné době existují problémy s ohledem na spravedlnost, zastoupení a infiltraci v rámci stávajícího profilu členů IMPEL.

Po dvou po sobě jdoucích letech pořádání konferencí sítí EU (2016 Utrecht a 2017 Oxford) uznal IMPEL potřebu uspořádat konferenci věnovanou práci, pokroku a dalšímu vývoji sítě, pěti expertních týmů a jejich členů, zejména v souvislosti s iniciativou Evropské komise pro zajištění environmentálního souladu.

Prosazování práva v oblasti životního prostředí může být podpořeno vysoce aktualizovanými a cennými geografickými informacemi, které shromažďují, uchovávají, spravují a pomáhají při činnostech v terénu. Stále však nejsou jisté metody, institucionální využití a právní aplikace těchto nástrojů pro analýzu životního prostředí a využití území. Cílem tohoto projektu je proto identifikovat potenciální uživatele těchto dat dálkového průzkumu Země na základě služeb programu Copernicus a pochopit, jak mohou tyto informace podpořit inspekční činnosti v oblasti životního prostředí a ochrany přírody v rámci specifik jednotlivých zúčastněných členů IMPEL a jak již byly použity a jak mohou být použity v budoucnu, s ohledem na hlavní postupy, metody, (otevřený) přístup k těmto postupům a metodám a právní omezení (týkající se používání geoprostorových důkazů v právních podmínkách různých zemí).

Tato zpráva byla vypracována s cílem zahrnout názory společnosti IMPEL v rámci projektu Remas, a to zejména s ohledem na vývoj "kritérií Remas". Projekt Remas je spolufinancován programem EU LIFE-Environment, Agenturou pro životní prostředí Spojeného království, Skotskou agenturou pro ochranu životního prostředí, Institutem pro environmentální řízení a posuzování a Irskou agenturou pro ochranu životního prostředí. Cílem projektu je dosáhnout konsensu o hodnotě nezávisle certifikovaného systému environmentálního řízení (EMS) pro regulační orgány v oblasti životního prostředí a určit, která dobrovolná opatření pro dodržování předpisů nejúčinněji chrání životní prostředí a proč. "Kritéria Remas" jsou definována jako ty prvky EMS, které jsou považovány za klíčové pro zlepšení environmentální výkonnosti a napomáhají regulaci.

Cílem projektu bylo určit a definovat jasné, transparentní a srovnatelné parametry kvality pro inspekce životního prostředí, a tím dát inspekcím možnost vzájemného porovnávání a učení se od sebe navzájem. Dále se projekt zabýval tím, jak lze nalezené vhodné parametry kvality využít a zužitkovat.

Cílem tohoto projektu IMPEL bylo poskytnout praktická řešení a sdílet osvědčené postupy mezi inspekčními orgány v oblasti životního prostředí v Evropě, pokud jde o iniciativy ke zlepšení účinnosti a efektivity regulačních činností, jako je povolování a inspekce. Přínosem projektu bylo:

Cílem projektu bylo zjistit, jaké základní informace o provedených kontrolách životního prostředí by měly být poskytovány veřejnosti a jak je lze nejlépe poskytovat, zejména elektronickými prostředky (internet), a poskytnout doporučení. V rámci projektu se podařilo zjistit, jaké informace jsou veřejnosti poskytovány a v jaké formě.

Inspekce životního prostředí v členských státech stále častěji využívají iniciativy pro zlepšení právní úpravy s cílem zvýšit účinnost a efektivitu při současném zachování nebo zlepšení úrovně ochrany životního prostředí, a to často v reakci na výzvy, jako jsou omezené zdroje a rostoucí tlak na životní prostředí.

Doplňkové přístupy jsou velmi užitečným příspěvkem do souboru nástrojů regulačních orgánů při provádění práva životního prostředí a dosahování výsledků v oblasti životního prostředí. Jsou definovány jako opatření, která se používají jako doplněk k inspekcím v oblasti životního prostředí, aby pomohla dosáhnout cílů, jako je dodržování předpisů. Některé příklady doplňkových přístupů k environmentálním inspekcím jsou následující:

Správní pokuty jsou k dispozici téměř ve všech zemích, které odpověděly na dotazník. Vzhledem k tomu, že vývoj a současný stav příslušného správního legislativního rámce se v jednotlivých členských státech EU značně liší, jsou správní pokuty ukládány s různým odůvodněním a metodikou.

V návaznosti na dynamiku, kterou přinesla velmi úspěšná konference o sítích v roce 2016, jež se konala v Utrechtu ve dnech 12.-13. května , tento mandát stanoví plán dalšího rozvoje partnerství navázaných se sítěmi soudců (EU FJE), státních zástupců (ENPE) a policie (ENVI CrimeNet).

V rámci různých iniciativ IMPEL Review (IRI) bylo zjištěno, že mnoho organizací nedokáže jasně formulovat svou zastřešující regulační strategii, s níž by bylo možné jasně sladit veškerou regulační činnost. V metodice Doing the Right Things je rovněž uveden požadavek na stanovení kontextu a cílů, které by měly být sladěny s regulační strategií. Pochopením toho, jaké možnosti jsou k dispozici, budou regulační orgány schopny vytvořit/zpřesnit/rozvinout svou strategii.

V rámci různých iniciativ IMPEL Review (IRI) bylo zjištěno, že mnoho organizací má problémy s údaji o regulovaných místech a životním prostředí, které uchovávají. Tato konference se pokusí sdílet osvědčené postupy a možná řešení, která lze sdílet, aby se maximalizovala hodnota údajů, které máme k dispozici.

Klíčovou otázkou "Doporučení o minimálních kritériích pro inspekce životního prostředí" (RMCEI) a "Návodu krok za krokem pro plánování inspekcí životního prostředí" IMPEL je stanovení priorit inspekcí životního prostředí. Podstatnou součástí tohoto stanovení priorit je posouzení pravděpodobnosti narušení životního prostředí způsobeného průmyslovou nebo srovnatelnou činností. Tato posouzení rizik hrají klíčovou roli také při plánování inspekcí podle směrnice Seveso II a směrnice o průmyslových emisích (IED).

Účelem referenční knihy IMPEL o inspekci životního prostředí je poskytnout inspektorům životního prostředí v Evropské unii pomůcku. Je určena především inspektorům v terénu, ale může být užitečná i pro vrcholový a střední management.

IMPEL dokončil sérii pokynů k minimálním kritériím pro inspekce, které byly základem pro nařízení RMCEI, a vydal referenční příručku pro inspekce životního prostředí. Pokyny zahrnují následující dokumenty:

Cílem projektu bylo vypracovat ukazatele výkonnosti pro inspekce životního prostředí. Pokud jde o rozsah projektu, bylo dohodnuto, že by se měl týkat ukazatelů týkající se RMCEI. Ukazatele by měly zahrnovat ukazatele vstupů, výstupů a výsledků.

Tento projekt se skládal ze čtyř fází, které probíhaly v letech 2005-2010. Sousedské dialogy účinně a efektivně předchází konfliktům, řídí je a řeší prostřednictvím budování důvěry, hledání řešení výhodných pro obě strany a vytváření udržitelných dobrých sousedských vztahů. Jejich cílem je otevřeně sdílet informace, vypracovávat doporučení pro společnost a někdy i spolupracovat a vyjednávat, aby bylo dosaženo dohody o řešení.

Fáze I. Srovnávací program pro stanovení priorit inspekcí v oblasti životního prostředí Obecným cílem srovnávacího programu je získat úplný přehled o tom, jak jednotlivé členské státy provádějí inspekce a jak si vzájemně vyměňují zkušenosti. Dalším cílem je, aby si inspektoři EU vyměňovali informace a diskutovali o způsobech, jak provádět inspekce za účelem prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí. Výměna informací podpoří přeshraniční spolupráci i vzájemné porozumění mezi zeměmi. Cílem tohoto projektu bylo prozkoumat a analyzovat podobnosti a rozdíly v přístupu inspekčních orgánů v členských státech IMPEL k určování priorit inspekcí v oblasti životního prostředí, získat porozumění ve způsobu, jakým se inspekční orgány v členských státech IMPEL zabývají "možnostmi" ve svých inspekčních plánech a programech, a podpořit dostupnost praktických informací o situaci v oblasti životního prostředí a účinnosti procesu tvorby politik pro tvůrce politik.

Potřeba této konference se odvíjí od dvou hlavních témat: Posílit spolupráci v řetězci vymáhání a, podpořit další inovace v oblasti dodržování a prosazování předpisů. Myšlenka konference o sítích je nezbytná, pokud chceme prozkoumat a hledat způsoby, jak zlepšit řetězec prosazování jako celek. Za tímto účelem je třeba dále koordinovat činnost se sesterskými organizacemi: EU FJE (síť soudců EU) a ENPE (síť státních zástupců EU) a ENVI CrimeNet.

Vzhledem k rychlým změnám v regulační praxi a technologickému pokroku není soubor regulačních nástrojů běžně známý ani plně pochopený. Cílem tohoto projektu je identifikovat postupy používané především v Evropě, ale i ve světě (prostřednictvím dotazníků a rešerše literatury), aby mohly být zmapovány v rámci spektra shody. Tím se zlepší porozumění všech regulačních orgánů, což jim umožní tyto nové nástroje a postupy vhodně používat společně a napomáhat tak dodržování předpisů.

IMPEL nedávno provedl studii s názvem "Výzvy při praktickém provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a jak by IMPEL mohl pomoci při jejich překonávání", která zahrnovala dotazníkové šetření a desk-based výzkum s cílem identifikovat klíčové problémy při provádění, kterým čelí orgány pro životní prostředí v členských zemích. To poskytlo velmi užitečné informace, které pomohou zaměřit pracovní programy IMPEL do budoucna. Nyní je zapotřebí další práce, která by podrobněji rozpracovala povahu zjištěných problémů v oblasti provádění a prozkoumala průřezové otázky a témata. To poskytne cenné podklady pro určení konkrétních priorit pro 5 odborných týmů IMPEL a pro formování víceleté strategie IMPEL do budoucna.

Projekt vznikl kvůli silné poptávce po účinných nástrojích pro optimalizované kontroly zaměřené na dodržování právních předpisů EU souvisejících s lidskou činností, a to nejen v případě velkých průmyslových podniků, ale i v případě jiných lidských činností. Kvalita životního prostředí závisí také na menších zařízeních a na zemědělství s potenciálním a skutečným dopadem na složky životního prostředí, jako je ovzduší, půda a voda.

Složitá a vzájemně závislá povaha životního prostředí, podnikání a regulace znamená, že běžné metody analýzy environmentálních rizik a výběru vhodných "protiopatření" nebo "zásahů" nemusí být účinné. V rámci projektu Výběr vhodných zásahů byl vyvinut praktický nástroj pro regulační orgány, inspektoráty a inspektory, který jim má pomoci správně zvolit zásah a sdílet osvědčené postupy a zkušenosti.

V mnoha zemích na průmyslové podniky dohlížejí úřady, které pravidelně provádějí inspekce na místě a další "tradiční" kontroly dodržování předpisů, jako je posuzování zpráv o emisích. Jak účinné a efektivní jsou však tyto dozorové činnosti zaměřené na výstupy, pokud jde o dosažení dobrého souladu s předpisy v oblasti životního prostředí nebo dokonce environmentální výkonnosti nad rámec souladu? Předchozí projekty IMPEL ukázaly, že chytré využití schopnosti podniků řídit svá rizika pomocí systémů řízení může významně přispět k účinnosti a efektivitě veřejného dohledu. Zdá se, že to platí zejména pro relativně velké a složité podniky, jejichž procesy jsou potenciálně rizikové pro životní prostředí. Existují poměrně silné náznaky, že pokud dozor využívá EMS/SMS za správných podmínek a vhodným způsobem, lze dosáhnout následujících dvou cílů:

Za účelem zlepšení účinnosti provádění acquis v oblasti životního prostředí inspekcemi životního prostředí je cílem tohoto projektu poskytnout členům IMPEL soubor nástrojů pro výběr zásahů podle okolností. Tento nástroj byl vyvinut a testován v 1. a 2. fázi projektu. V průběhu 3. fáze bude modelovací nástroj iDEPEND zdokonalen, bude určena hostitelská lokalita a bude se šířeji informovat o přínosech modelování závislostí a souboru nástrojů.

Cílem projektu "IMPEL pro udržitelnost - uzdravit svět" je získat přehled o zájmu sítě IMPEL o téma vzdělávání pro udržitelnost. Hlavním cílem by bylo vytvořit síť odborníků, kteří by společně pracovali na zavádění environmentálního vzdělávání pro udržitelnost referenčního v Evropě pro všechny vzdělávací komunity a občanství obecně, které se začíná nazývat vzdělávání pro celý život.

V posledních několika letech IMPEL a Evropská komise vydaly svá stanoviska týkající se budování kapacit, a proto se různé projekty IMPEL nyní ujímají iniciativy a rozvíjejí své nápady, jak podpořit své členy při zavádění produktů, které poskytují.

Rapid growing of geospatial techniques, like spatial statistics and earth observation remote sensing technology, as well as recent advances in artificial intelligence, increased the ability in monitoring environmental processes. In the last decades, there has been a growing awareness that geospatial technology has the ability to monitor, inspect and assess the environment, producing the information needed by regulatory practitioners, supporting the investigation of eco-criminal acts and environmental laws infringement. However, competent authorities across EU need to find out how information generated using geospatial intelligence best meets the requirements for the investigation of specific eco-criminal acts in the most efficient manner, in order to be used in court.

Working with our key partner, the European Commission, this conference has provided a forum for highlighting common challenges and practical solutions whilst examining case studies that help the less experienced to learn from more experienced practitioners.

The overall goal of the 4 Networks Conferences is to bring all relevant parties together to debate joint efforts to fight environmental crime

IMPEL, EnviCrimeNet, ENPE, and EUFJE organised 4 Network Conference as virtual event with the support of LIFE+ SATEC Project, to bring together specialised practitioners involved in fighting environmental crime.